|
DATUM: 06.08.2011 Týden po rychlém závodu v Mikulově následoval náročnější závod na Dobříši. V loňském roce se zde odehrálo pekelné počasí, kdy si řada závodníků sáhla na samotné dno a mnoho jich závod nedokončilo. Letos se počasí v týdnu před závodem obrátilo opět k závodníkům zády. Časté deště slibovaly náročný závod a předpověď byla dost nelítostná. Ráno na startu se však začalo počasí umoudřovat a startovalo se za slunečného počasí. To nic neměnilo na tom, že závod byl kompletně na bahně. V tomto závodě se potkávali hned dva seriály, kterých se letos účastním – Český pohár v MTB maratonu a Galaxy série. Vzhledem k velké konkurenci se dalo očekávat, že body do Galaxy série nebudou nikterak zásadní v konečném hodnocení. Bylo ale důležité udržet vedení a získat body do Českého poháru. Na startu jsme společně s ostatními závodníky vzpomněli na Roberta Bakaláře, známého moderátora cyklistických přenosů, který v týdnu před závodem podlehl rakovině. Byl to člověk, který cyklistiku bezmezně miloval a dokázal to přenést i na ostatní. V roce 2006 zařídil můj vůbec první start na Pražských schodech, kde od té doby startuji pravidelně. České cyklistice bude Baky, jak se mu říkalo nejen mezi cyklisty, navždy chybět. Po této krátké vzpomínce jsme se vydali vstříc prvním kilometrům závodu. Na začátku závodu se mi jelo dobře a podařilo se mi dostat do slibně jedoucí skupinky závodníků okolo 20.místa. Úplné čelo závodu se brzy natrhalo, což způsobily náročné podmínky na trati.
Nebyla nouze ani o defekty. Já jsem zvolil osvědčené pláště Bontrager XR2, které jsem ovšem nahustil na nižší tlak. Díky tomu jsem měl v kombinaci s celoodpruženým kolem velkou jistotu i v náročných situacích. Zbytečně jsem ale neriskoval. Nechtěl jsem opakovat svou dlouhou sólovou jízdu z Mikulova, která mě stála hodně sil. V takto náročném závodě by to mohlo být zrádné. Spolu se mnou jeli například i Vašek Šuser nebo Tomáš Gladiš. Rozhodující okamžiky závodu přišly na rozdělení tratí. V blátivém výjezdu jsem dokázal získat náskok a naše skupina se začala dělit. Já jsem byl v první skupině a v tom okamžiku jsem byl připravený za to vzít. Bohužel v následujícím sjezdu mi vlétla vosa pod pásek od přilby a opakovaně mě píchla do spánku a nad oko. Musel jsem zastavit a vosy se zbavit. V tom okamžiku mi ujelo několik závodníků a já zůstal vzadu společně s Vaškem Šuserem. Následovala pasáž, kterou dobře znám z předchozích ročníků. Chvíli jsem se necítil úplně dobře ale až tak mi to neotékalo, takže jsem se rozhodl pokračovat naplno v závodě a zkusil jsem to „rozjet“. S Vaškem jsme dobře spolupracovali a žádní závodníci nás nedojížděli. Já jsem opravdu ty štípance dokázal rozjet a cítil jsem se dobře. Závěr závodu jsem znal moc dobře. Patnáct kilometrů před cílem přišlo poslední náročné stoupání. Bylo to po uklouzaných kořenech a s Vaškem jsme na něj najížděli bok po boku. Nechal jsem otevřený zadní tlumič a jel jsem nahoru. Měl jsem oproti Vaškovi možná trochu výhodu, protože jeho TREK Elite nestoupá po kořenech tak dobře jako můj Top Fuel. V polovině stoupání mi začaly docela tuhnout nohy, ale věděl jsem, že nesmím polevit. Na vrcholu stoupání jsem měl na Vaška velký náskok a rozhodl jsem se pokračovat v závodě sám. Čekalo mě ještě asi
|
TREK KRAKATIT MARATON 2011
HLAVNÍ PARTNEŘI
PARTNEŘI
